4. Lov

15. července 2009 v 17:00 | Aironella |  Forevermore

Bella
Společně jsme vyšli na zahradu. Atmosféra v domě už se nedala vydržet. Zdálo se mi že většina Cullenových z nás není zrovna nadšená. Hlavně krásná blondýnka připomínající antickou bohyni a její přítel, nejspíše. Hádala jsem podle toho jak se k sobě chovali.
Jediný kdo nás viděl rád byl Carlisle a snad možná jeho žena Esme. O Alici a Jasperovi jsem nevěděla co si myslet a Edward?
Edward byl zvláštní. Nikdy jsem ještě nepotkala nikoho kdo by mě tak přitahoval. Občas po mě házel frustrované pohledy. Jako bych ho něčím co jsem udělala zklamala. Což mě docela dožíralo. Toužila jsem vědět co za tím vězí.
Byla jsem podivně šťastná když Carlisle rozhodl, že to má být právě on kdo nás doprovodí. Můj bratr z toho nebyl už tak nadšený. Nikoho s sebou nechtěl. Doufal, že když půjdem na lov tak se jich zbavíme a to, že šel jeden z nich s námi, i když ten nejkrásnější, ho nijak nerozvášnilo.
Prvně chtěl protestovat. Jenže má neštěstí soudné myšlení a ani on nechce riskovat střetnutí se s vlkodlaky.
"Tak nás veď." řekl Derek. Edward se rozběhl a my běželi v jeho stopách. Zastavili jsme se. Nedaleko byla paseka s jeleny.
Derek už nedokázal ovládat svou žízeň, probudilo se v něm zvíře a vyrazil ke svojí první kořisti. Já jsem pít nepotřebovala. Byla jsem dost syta a tak jsem tam jen tak stála vedle Edwarda a pozorovala krmícího se Dereka.
"Jak jsi se stala upírem?" zeptal se mě a já neodolala a prostě se na něj musela podívat. Měl ta nejkrásnější oči jaké jsem kdy viděla a okamžitě jsem se v nich začala ztrácet. Chvilku mi trvalo než jsem si uvědomila, že vlastně čeká na moji odpověď.
"No." zamrkla jsem. "S mámou jsme byli na menším výletě vzducholodí. Ztroskotala a Darius mi zachránil život. Vlastně za něj vděčím i tak trochu tobě. Pár dní před tím potkal tebe s Carlislem. Myšlenka na vlastní rodinu ho nadchla a tak mě přeměnil. O několik let jsme narazili na Dereka a já ho přemluvila aby i jeho kousnul." vysvětlila jsem mu.
"Ty ho máš asi hodně ráda co?" povzdechl si.
"Samozřejmě." žasla jsem jak nad něčím takovým může jen pochybovat. "Copak ty nemáš rád Alici, Jaspera……?"
"To je něco jiného." zavrtěl hlavou. "Jsou to moji sourozenci."
"A co si myslíš že je Derek pro mě?" nadzvedla jsem obočí.
"Takže ty a on? Vy nejste.."
"Pár?" zasmála jsem se. Spoustu lidí to napadalo když nás viděli poprvé a nevěděli, že jsme sourozenci. I přes to že jsme se s Derekem opravdu strašně moc milovali, nebyla to láska dvojce. Byla to láska jakou cítíte k tomu co vám vždy pomáhá. Stojí vedle vás dokud ho potřebujete. Vlastně nás ani nikdy s Derekem chodit spolu nenapadlo. Už jen ta představa mi přišla dosti nepřirozená. Nedokázala jsem si představit, že bych se ho dotýkala jinak než jako bratra. "To vážně nejsme."
Na jeho tváři se mihl ten nejkrásnější úsměv jaký jsem kdy viděla. "Aha." možná se mi to jen zdálo ale připadalo mi jako by ho to zjištění potěšilo.
"Můžeme jít." doběhl k nám můj bratr. Oči měl stále tmavé, bude nějakou dobu trvat než mu opět zezlátnou. Pokud někdy vůbec. Vždycky když už měly karamelovou barvu a vypadalo to že brzy budou čisté tak se mu stala nějaká ta z jeho nehod, kdy okusil lidskou krev a oči mu zčernali. Naštěstí se nestala aby té krve vypil tolik, že zčervenaly.
"Jasně."
Rozběhli jsme se zpátky k domu. Mohlo být tak kolem čtvrté ráno podle toho jak se z nebe začaly vytrácet hvězdy.
Cullenovi už čekali jen na Edwarda. Jakmile jsme dorazili rozloučili se a odjeli domů. Za pár hodin je čekala škola stejně jako nás.


Edward
Zjištění, že Bella s Derekem jsou jenom sourozenci a ne milenci mě uvedlo do nečekané euforie. Nevím kde se to samolibé štěstí ve mně zrodilo ale ovládlo celou moji tělesnou schránku.
Měl jsem štěstí, že jsem jel domů sám, mým autem protože kdyby jel někdo se mnou a musel se dívat na to jak se připitoměle usmívám na asfaltovou silnici před sebou jistě by si myslel, že jsem zešílel nebo, že mi na tom lovu určitě něco udělali.
Zaparkoval jsem v garáži. Opět jsem byl nejrychlejší. Carlislův mercedes a Rosino BMW vjeli hned za mnou.
Zprvu jsem se snažil svůj obličej trochu uklidnit aby nic nepoznali ale po chvilce jsem to vzdal. Dokonce jsem si začal i vesele pískat, což jim přišlo sice divné ale na nic se mě neptali.
Rose s Emmettem okamžitě zapadli do svojí ložnice. Carlisle šel do pracovny, vyřizovat hovory do práce. Alice s Jasperem si sedli do obýváku a dívali se na televizi. Esme se věnovala aranžování květin na konferenčním stolku.
Já si sedl do křesla. Nemohl jsem se dočkat až bude čas jet do školy a já tam Bellu zase uvidím. Neustále jsem netrpělivě pokukoval po hodinách, čehož si samozřejmě všimla Alice. Někdy je ta její vnímavost horší než u Esme.
"To se dneska těšíš tak do školy?" sladce se usmála. "Myslela jsem, že se ti tady nelíbí. Zvlášť dotěrnost jedné tvojí spolužačky."
"Možná jsem trochu přehodnotil názor." pokrčil jsem ledabyle rameny.
"Darius je velmi milí nemyslíte. " přišla zá námi i Esme. Zjevně se nudila. Carlisluv postoj zachraňujícího anděla ji stavěl na vedlejší kolej. Nikdy mu ale neřekla nech té práce a pjď se věnovat mě. Kdyby to řekla jistě by ji poslechl. Ona byla tou jíž miloval nejvíc. Ta pro kterou by udělal cokoli. Měla pro jeho oddanost vůči pomáhání lidem pochopení. "Jsem ráda, že se sem nastěhovali. Bella vypadá taky mile stejně jako Derek."
"Já nevím. Vždycky když jsme v jejich blízkosti tak mi moje vize skáčí, přetrhávají se a mizí. Jako by mi rušili signál." postěžovala si Alice. "Musí to nejspíš způsobovat Bella nebo Derek protože jakmile odešli všechno se vyjasnilo."
"Snad. Co si o nich myslíš ty Edwarde." obrátili svoji pozornost i na mě. "Ty jediný jsi s nimi byl delší dobu. Jaká je Bella a její přítel?"
"Není to její přítel." vyhrkl jsem snad trochu moc ostře. Všichni sa na mě překvapeně dívali. Raději jsem tedy odpověděl na další otázku "No Bella je…" usmál jsem se a hledal ta správná slova. "…zvláštní. Je milá. S Derekem jsem se moc nebavil."
"Určitě se z něho vyklube hodný kluk." usoudila Esme než se šla opět věnovat svým květinám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ajvi Ajvi | E-mail | Web | 15. července 2009 v 19:47 | Reagovat

Krásné:) Zajímavý pohled na upíry:)

2 Angel Angel | 15. července 2009 v 22:09 | Reagovat

Nááádhera

3 Jasmína Jasmína | E-mail | 16. července 2009 v 13:58 | Reagovat

moc pěkné :))

4 vivienne vivienne | Web | 16. července 2009 v 16:18 | Reagovat

pěkná povídka

5 Tinushka Tinushka | Web | 9. srpna 2009 v 22:04 | Reagovat

hmm krása:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama